Beseda o 1. pomoci

Teoreticky, ale i prakticky žáky seznámila, jak poskytnout pomoc při banálnějších situacích jako jsou mdloby, povrchové krvácení, ale děti si také prakticky vyzkoušely zásady 1. pomoci ve vážnějších situacích, např. jak uložit zraněného do tzv. stabilizované polohy, jak a kdy se přikládá tlakový obvaz, zmínili jsme se i o postupu při uštknutí zmijí. Nejvíce času jsme ale věnovali resuscitaci zraněného, u kterého došlo k zástavě srdeční činnosti a zástavě dechu. Všichni jsme si nacvičili nepřímou masáž srdce. Zjistili jsme při tom, že se jedná o velmi namáhavou činnost, a málokdo z nás si umí představit, že by to měl vydržet déle než onu měřenou minutu, během které jsme si to nacvičovali my. Jediné, na co nám během dvouhodinové besedy už nezbyl čas, byl nácvik poskytování 1. pomoci při zlomeninách. Toto téma jsme si s paní Vendlbergerovou tedy nechaly na pokračování besedy v příštím školním roce. Chtěla bych jí touto cestou mnohokrát poděkovat, že ve svém volném čase přišla do školy, aby předala své zkušenosti žákům.