Novopečení čtvrťáci potkali ve Františkových Lázních princeznu.

Jak se to stalo? Protože se nám velmi líbila divadelní prohlídka Mariánských Lázní, kterou jsme absolvovali v loňském školním roce, využili jsme možnosti absolvovat 12.9. divadelní prohlídku Františkových Lázní i za cenu toho, že jsme byli připojeni k 7. třídě jedné z chebských škol. Sedmáci nás menší většinou pustili dopředu, takže jsme si prostřednictvím několika scének zahraných herci Západočeského divadla v Chebu na různých místech Františkových Lázní mohli vytvořit představu o založení a vývoji tohoto města. Dozvěděli jsme se, jak ke zdejšímu prameni chodívaly (pěšky!) chebské ženy pro zdravou vodu, kterou pak prodávaly v Chebu na trhu a že se jim moc nezamlouvaly změny, které zde začal provádět lékař Bernhard Adler, zakladatel lázeňského provozu. Název získalo město v roce 1793 po svém zakladateli, císaři Františkovi I. V lázeňském domě Tři Lilie jsme se seznámili s tím, jak dříve lázeňské domy vypadaly, že měly vjezd pro kočár a stáje pro koně, protože první hosté jinak než kočáry nepřijížděli. Čekal tu na nás také jeden ze slavných hostů těchto lázní a to Ludwig van Beethoven a mohli jsme se zaposlouchat do houslového předvedení několika částí jeho skladeb. V dalších scénkách jsme se seznámili s dalšími významnými hosty města jako byli Johann Strauss, Božena Němcová, J. W. Goethe. Nejveselejší zastavení se týkalo známé sochy chlapce Františka, která byla v komunistické době z parku dočasně odstraněna a byla pak tajně vožena městem v kočárku, aby si ji děťátkachtivé dámy mohly za úplatu pohladit.

A co ta princezna? Jednalo se o princeznu Zitu Bourbonsko-Parmskou, kterou jsme zastihli před hotelem Imperial, kde se  právě seznámila se svým budoucím manželem Karlem Habsburským. To ještě netušila, že se tak stane poslední českou královnou (a císařovnou rakouskou).

Závěrečná (pro děti asi nejzábavnější) scénka byla věnována významnému architektovi a také místnímu starostovi Gustavu Wiedermannovi, který se snažil děti přesvědčit, aby mu daly ve volbách hlasJ. G. Wiedermann navrhl většinu významných staveb města (hotel Imperial, Císařské Lázně, kostel Povýšení sv. Kříže i pravoslavný chrám ad.) a dal městu jeho charakteristické žlutobílé zbarvení.

S dětmi jsme se shodly, že se mu to moc povedlo.

Po divadelní prohlídce jsme se občerstvili sváčou, zmrzlinou i prameny a někteří ještě vzali útokem místní suvenýryJ.