Cyklovýlet na Soos

Cesta tam byla příjemná, slunce bylo schované za mraky, jelo se hezky. Vyhýbali jsme se rušným silnicím, takže z Hazlova jsme jeli směrem na Zelený Háj, odtud do Vojtanova, dále pak přes les do Skalné a přes Zelenou a Kateřinu na Soos. Nejdříve jsme si prošli tamější záchranou stanici, kde je např. chebský čáp, kterému díky vlascem omotané končetině, noha odumřela a dostal již několik protéz vyrobených na 3D tiskárně. . Prošli jsme si rezervaci, ochutnali pramen, podívali se na většinu vyschlých mofet, neboli bahenních sopek, v některých jsme naštěstí vodou probublávající oxid uhličitý mohli pozorovat, díky dlouhodobému suchu jsme mohli vidět povlaky žlutých, hnědých a bílých krystalků solí, které se na povrchu křemeliny tvoří. Celou dobu děti vypracovávaly úkoly v pracovních listech, protože slíbenou odměnou za správné vyřešení byla možnost pomazlit se s 6-týdenním mládětem mývala. A nejen že se mohli všichni s mýválkem pomazlit, ale byla i doba krmení, takže byl Kačkou Šlesingrovou nakrmen. Mládě bylo nalezeno ztracené bez matky, tak musí být každé cca 3 hodiny uměle vyživováno mlékem. Po obědě jsme se vydali téměř stejnou cestou zpět. To už nebylo tak veselo, protože předpovídaná vedra udeřila i na naši cykloskupinu. Zejména paní asistentka byla čím dál více zádumčivá. Ale díky podpoře Vojty Skaly, Verči Pekové, Kačky Šlesingrové a Víti Sedláka, kteří kolem ni neustále kroužili, aby se nám cestou někde neztratila a nesedla raději vlak, se podařilo ve stejném počtu se vrátit až do Hazlova. Díky tomu vedru to byl výkon, chválím všechny, kteří se zúčastnili, děkuji za dodržování pokynů. Malou odměnou jim snad kromě zážitků na kole mohlo být i to, že jsem slevila ze svých zásad a zcela výjimečně dětem dovolila se vykoupat. Velký dík patří i pedagogickému doprovodu: Vítkovi Sedlákovi a paní B. Vaněčkové, obzvláště při takové akci je každý dohled důležitý. 

Foto